Léčivá voda, naděje a radost ze života

Dopřáli jsme si odpočinkový prodloužený víkend. Krásné slunečné počasí nám přálo.  Všude kolem spatříme zalesněné kopce a hory. Dýchám čistý vzduch a kochám se zdejší krajinou, zdálky vidím hřebeny Jeseníků. Hluboké lesy, kam se podívám… pod námi rozkvetlé louky, to je něco pro mou romantickou duši. Z okna hotelu, pojmenovaném po zakladateli lázní – Priessnitz, mám výhled přímo na Praděd. Hotel má secesní jídelnu – Restaurace 1838, která názvem ukazuje nejúspěšnější sezonu lázní, v hale se kochám nádhernými lustry, velkým vstupním schodištěm, dívám se kolem sebe a užívám si zdejší atmosféru.

Objednávám si na večer vodoléčbu s bylinkami a masáž a zatím vyrážím na cesty k Pramenům, kterých jsou po okolních kopcích desítky. Můžu si vybrat, jestli se vydám k Rumunskému prameni nebo Jitřnímu nebo ke Slovanskému či Bezručově nebo ke spoustě dalších. Nakonec přicházím k místu, kde se před 400 lety stal následující příběh – švédští žoldáci po bitvě na Bílé hoře plenili i zdejší kraj. Unesli dceru místního sedláka, který. když to zjistil, začal se svými sousedy švédské vojáky pronásledovat. U pozdějšího pramene vysoko v horách je dohonil a strhla se bitka... Dceru sice zachránil, ale sám přišel o život …

Fascinuje mě i příběh zakladatele lázní Vincenta Priessnitze, podle kterého má hlavní dům jméno. Pocházel z chudých poměrů, ze šesti dětí, žil v prosté malé vesničce, kde bylo jen několik dřevěných stavení. Kdyby tak tušil, že se z chudého chlapce jednou vypracuje v člověka, pomáhajícího nemocným, později i velmi bohatým lidem, vysoké šlechtě dokonce císařské rodině nebo rumunskému králi… A přitom zůstal po celý život skromným, pokorným člověkem. Založil lázně, které ještě 200 let poté pomáhají lidem. Jako malý chlapce byl zraněn a sám se vyléčil pomocí vody, přišel na způsob zábalů, k tomu kombinace pohybu, prosté stravy, slunce… Začali za ním chodit nemocní a jemu se dařilo vyléčit i tzv. nevyléčitelné případy… Vincent připravil novou formu léčení, vyvedl nemocného do přírody, přiměl k pravidelnému dennímu režimu, ukázal mu sílu vody a vzduchu, zbavil ho všedních starostí a dal mu naději a radost ze života. Vincenz léčil člověka v souladu se zákony přírody a navracel mu tak ztracené zdraví. Do Jeseníků/tenkrát Gräfenbergu začaly proudit davy lidí. Jako např. v roce 1838:

 Tehdy se mluvilo o společensky nejskvělejší sezóně, kterou Jeseník, kdy prožil.  Bylo tu přeplněno. Bylo těžko sehnat třeba jen podkrovní pokojík. Na listině lázeňských hostů bylo jméno prince nasavského, čtyř knížat-Esterhazy, Schwanzenberg, Lichtenstein, Montleart, dvacet pět hrabat a hraběnek z Rakouska, Polska, Francie, Itálie, byli zde vévodové, generálové atd. Šlechta v čele s princem nasavským a knížetem Lichtensteinem se rozhodla uspořádat noční ples v přírodě. Byl plánován na 19. července. Den před tím dorazila úplná vojenská hudba dělostřeleckého pluku prince nasavského. Ale počasí se nevydařilo. Uprostřed nejteplejších dnů nastal náhle hluboký pokles teploty a pršelo celý den. Slavnost se nemohla konat. Aby se zachránila situace, byly uspořádány ve velkém sále taneční zábavy. Liják trval deset dnů. Teprve 29. července nastal obrat k teplejšímu počasí. Tak se proudy lidí daly do pohybu; pěšky, na koních, na vozech, v ekvipážích – všechno spěchalo k místu nočního plesu. Gräfenberg svítil do dáli jako moře plamenů. Stromy byly ověšeny lampami a nejrůznějšími ozdobami. Taneční plocha byla skvěle upravena, plukovní hudba zahájila ples Straussovým valčíkem. Vír valčíku, oslňující krasavice v nádherných toaletách. Kolo za kolem – až do dvou hodin ranních, až devět tisíc lamp zhaslo a zvědavý měsíc se díval na vracející se skupinky a milence....

Také se zde léčil u tzv.“vodního doktora“ v r. 1845  ruský spisovatel Nikolaj Vasiljevič Gogol, který v dopise napsal:„Jsem nyní v Gräfenbergu. Obávám se říci s jistotou, ale zdá se, že je mi lépe. Už dávno jsem měl tajnou víru ve vodu a v to, čím mi léčení vodou může přispět, ale neměl jsem odvahu použít těchto patrně úžasných prostředků, kterých se tak bojí naše kůže..... cítím nicméně čím dál tím více jakési životadárné osvěžení a cosi, co se podobá oživení a probouzející se síle...“

A lázně navštívila i první lékařka světa, která promovala v USA v pol. 19. století, Elizabeth Blackwellová.

Na stráni nad hotelem je louka plná vodních jezírek pospojovaných potokem, líší se hloubkou vody.… Zkouším tzv. čapí jezírko a tuhne mi krev v žilách. Další stanoviště už má menší hloubku, jen ke kolenům, pak jen ke kotníkům …. Je to jen pro odvážné turisty. Později zjistím, že voda má teplotu 8 stupňů. Ale je to velmi osvěžující… Pokračujeme výlety, masážemi, vodoléčbou v Lázních Jeseníky. Cítím se osvěžená, odpočatá a věřím, že v tomto koutě Moravy nejsem naposledy.

Návštěva krásného místa stojí za to. Aneb nechte se hýčkat a užijte si pěkného léta, ať ho budete trávit kdekoliv!

Zdroj: MUDr. Miroslav Hofmeister, Lázně Jeseník