Jaroslav Dušek o harmonii žití
Krásné vyprávění jsem si poslechla od Jaroslava Duška – bílý muž je velice mocný, dovede dokonce i onemocnět. Vzájemně si dřív lidé přáli – Buď zdráv, tj. udržuj se zdráv. Pokud bychom poslouchali jemným náznakům svého těla např. únavě, odpočinuli bychom si a netlačili na sebe… naše zdraví by bylo pevné.
Nedávali bychom svou moc do rukou jiným lidem. „Je zajímavé, že všechny léky mají vedlejší účinky. Ty léky jsou vyvíjené a testované po mnoho let. A přesto se nepodaří vynalézt lék, který nemá vedlejší účinky. Možná to opravdu nejde, a pak se musíme vrátit k přírodním látkám. Příroda je tvořena mnohem kompaktněji a lépe, ale naše pýcha nedovoluje si to přiznat.
Ve staré Číně se platil lékař jen, pokud jste byli zdraví. Pokud jste onemocněli, musel vás léčit na své náklady. Představte si, že by to takhle fungovalo u nás. “
Poslouchám jemné humorně-vážně laděné vyprávění o šanci na změnu západní společnosti – teď je ta chvíle, možnost na změnu. Pojďme na měsíc zastavit výrobu všech věcí, které nikdo ani nepotřebuje a pojďme si měsíc povídat a jen tak chodit po Zemi…. Jsou už takové pokusy např. den bez aut…. Tendence už tady je.
Lidé nyní více zkoumají stravu, protože začínají chápat, že naše zdraví je v našich rukou. Proč je takový nárůst depresí? Změnou svého myšlení je možné svůj život změnit.
O těchto a dalších tématech mluví na Českém rozhlase 2 Martina Kociánová s hercem Jaroslavem Duškem: „Toltécká láska není žárlivá. Tam, kde je žárlivost, chybí láska; žárlivost je výrazem touhy ovládat, vlastnit a je také výrazem strachu z toho, co by se stalo, kdybych byl sám. Dokud člověk nemiluje sebe sama, tak hledá někoho, kdo mu tu lásku poskytne. Např. naše filmy, kde řešíme vztah jako drama. Láska je nám ukazována jako něco nesnadného, komplikovaného, těžkého. Toltéci mají takový postulát: Máme právo milovat, ale nemáme právo to vyžadovat od miláčka nazpátek. Evropskou mysl napadne, tak počkej, já bud někoho milovat a on se na mě vykašle? “
Pokud si bereme půjčky, chceme všechno teď, bankám nejde o naše peníze, ale o naši duši, odevzdáváme jim svou moc. Co jsou to etické banky? Existují v České republice? V posvátných knihách se úroky považují za zločin….
„Množství pravidel a vyhlášek, kterými se snažíme zajistit pořádek, spravedlnost a přehlednost, tak vede spíše k zesílení toho, před čím nás mají právní normy chránit. Vede k nejistotě, chaosu a komplikovanosti a zmatenosti. Ve snaze vytvořit nějaký pořádek, naše komplikované myšlení tvoří paskvily, které potom znemožňují lidem normálně dýchat, normálně chodit a radovat se ze života.“
Toltécké učení říká - s jakou nabídkou přicházíme do prostředí, kde žijeme? V sobě máme unikátní dar, talent a je našim úkolem tento rozvinout a vrátit ho tomuto prostoru… Svůj dar poznáme podle toho, co opravdu milujeme. Našim úkolem je rozkvést.
Vidíte-li bližního, který vypadl ze společného rytmu života, společným pohybem ho uvádějte zpátky do společného rytmu, toto čiňte tajně, neboť jen takové jednání je láskou.
Technologicky jsme úžasní, ale jen nám nějak nejde být maminkou, tatínkem, synem, dcerou a partnerem, tam máme ještě rezervy.
Originální myšlenky, doporučuji poslechnout si celé na ČR 2.... nebo navštívit v Divadle Lávka představení Jaroslava Duška Čtyři dohody na motivy Miguela Ruize.
Zdroj: Český rozhlas 2 – Kupředu do minulosti