Italové v Čechách
Tomáš, syn mé milé sestřenice je zaláskován do italské přítelkyně (a ona do něho), se kterou se seznámil na studentské stáži v Portugalsku. Italka Editta studuje ve Florencii na vysoké škole jazyky. Mladí lidé se skamarádili natolik, že po roce chození a létání a ježdění z Čech do Itálie a naopak, přijela Tomášova maminka na návštěvu do jižní Itálie, kde žije rodina Editty. Týden si užívala nádherného romantického pobytu na pobřeží.
Na oplátku plánuje Edittina rodina a jejich přátelé strávit dovolenou v Čechách a chtějí se zastavit i v malém východočeském městečku u Tomáše. Vybrali si pěkná města - první týden stráví v Českém Krumlově a Táboře a pak budou pokračovat do východních Čech. Otec Editty je umělecký kovář a tak je nadšen malebností našich měst, ostatně stejně jako všichni ostatní.
Po týdnu přijíždí do městečka. Jsou okouzleni pěkným renesančním zámkem, velkým náměstím, také obchodem Koh-i-noor, kde stráví dvě hodiny. Všechno je pro ně přitažlivé, jiné a zajímavé. Ale zlatý hřeb nastává, když navštíví další den naši rodinnou chalupu na samotě uprostřed lesů, v zeleném údolí s malou kapličkou.
V jižní Itálii nejsou lesy, takže jejich překvapení nezná mezí: „Můžeme jít do lesa? Vy tam můžete jen tak chodit? To nikomu nepatří?“ Na zápraží stavení spatří skupina osmi Italů velké palice česneku, který tam sušíme. Všichni vytáhnou foťáky a začnou si česnek fotit. Nechápeme co se děje, ale to je teprve začátek. Po uvítání slivovicí se prochází kolem starého domu.
“ K čemu je ten špalek ve stodole?“ Všichni si okamžitě chtějí vyzkoušet sekání polínek a přitom se fotí. Za domem vidí stojany plné dřeva na zimu a opět jsou z toho překvapení, dřevo je v jižní Itálii drahé… takže si vyfotí i hranice se dřevem. Ještě to na vlastní oči nikdy neviděli. Jsme z toho vedle, taková samozřejmá věc, jako je dřevo na topení…
A co teprve v lese… Půjčujeme holiny a jdeme do hlubokých hvozdů. Italové běhají po lese s košíky a chtějí najít houby, to ještě neznají. U každé prašivky stojí a volají: „To můžeme sbírat?“
Osm spokojených Italů v českém lese, je to zážitek i pro nás. Konečně našli podhříbek, dokonce i praváka… a co teprve jejich potěšení z bedly. :o)
V kuchyni potom rozděláme oheň v kamnech (všichni si to fotí, na jihu se topí jen v zahradním grilu uhlím). Připravíme voňavé výborné bedly a růžovky... Ta spokojenost na jejich tvářích, to je něco. Z původních dvou hodin na chalupě se stává celodenní zážitek. Jak nám všední věci připadají najednou jiné… Bohužel na hrad Bouzov ani krásnou Litomyšl už nedošlo. Tak snad příští rok. :o)